Necelá třetina obcí v kraji hospodaří rizikově
Praha, 2. října 2018 – Obce v Ústeckém kraji hospodařily v předvolebním roce 2017 téměř nejhůře ze všech krajů, a to přesto, že měly v průměru druhý nejnižší dluh na obyvatele. V souhrnném hodnocení obcí iRating, který na základě desítek finančních i nefinančních ukazatelů posuzuje jejich ekonomickou kondici, dosáhly průměrného výsledku 4,47 bodu, což je prakticky je oproti celorepublikovému průměru (3,93 bodu) o 14 % horší výsledek. Umístily se tak na pomyslném předposledním místě před obcemi Olomouckého kraje. Čtvrtina obcí kraje získala jeden ze tří iRatingových stupňů svědčících o jejich výborné ekonomické kondici. Průměrně hospodařilo 46 % obcí a 29 % se potom ocitlo v pásmu indikujícícm špatnou ekonomickou situaci. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau provedené z dat portálu www.informaceoobcich.cz obsahujícího údaje o hospodaření obcí.
„Ústecký kraj má oproti celorepublikovému průměru výrazně nižší podíl obcí s nejlepším hodnocením a naopak vysoký počet obcí, jejichž ekonomická situace není dobrá, a to přesto, že dluh obcí jako celku je v přepočtu na obyvatele druhý nejnižší ze všech krajů a že obce v kraji mají v průměru relativně vysoké rezervy na bankovních účtech,“ říká Luděk Mácha, projektový manažer služby iRating společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Příjmy obcí na Ústecku na jednoho obyvatele se v uplynulém volebním období zvýšily průměrně o 12 %, tedy o rychleji než u obcí České republiky jako celku. Přesto zůstávaly druhé nejnižší v rámci celé ČR. Velmi podprůměrný byl také objem investičních dotací, které obce na Ústecku získaly. V přepočtu na obyvatele šlo o nejnižší částku ze všech krajů.
Velmi nízký byl také podíl kapitálových výdajů obcí na jejich celkových výdajích. Tento poměr ukazuje, kolik ze svých výdajů obce investovaly do svého rozvoje a kolik spotřebovaly na běžný provoz. Obce na Ústecku investovaly do svého rozvoje pouze pětinu všech svých výdajů, výrazně méně než obce v ČR jako celek a vůbec nejméně ze všech krajů. Jedním z důvodů může být velmi nízký podíl investičních dotací na obecních příjmech. Ten byl v Ústeckém kraji rovněž nejnižší ze všech krajů ČR.
Naopak dluh obcí Ústeckého kraje v přepočtu na obyvatele byl v roce 2017 druhý nejnižší ze všech krajů a v uplynulém volebním období se snížil o 17 , tedy více, než o kolik se snížil v průměru dluh obcí v ČR jako celku.
Během uplynulého volebního období zvýšily obce Ústeckého kraje objem svého krátkodobého finančního majetku v přepočtu na obyvatele o 59 %, tedy o něco více než o kolik rostl objem likvidních finančních prostředků obcí v celé České republice. V roce 2017 tak mělyk dispozici na účtech šestou nejvyšší sumu v přepočtu na obyvatele ze všech krajů v ČR.
Ze 354 obcí Ústeckého kraje jich získalo 18 ratingový stupeň „A“, 6 stupeň „B+“ a 64 stupeň „B“. Jeden ze tří nejvyšších ratingových stupňů tak získalo celkem 88 obcí. Dalších 159 obcí získalo iRatingový stupeň „B“ či „C+“, které indikují průměrné hospodaření, a 107 obcí potom získalo ratingový stupeň „C“ či „C-“. U těchto obcí existuje riziko, že mohou mít v budoucnu problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb.
Teplice, Varnsdorf, Žatec a Bílina: města nad 10 tisíc obyvatel s iRatingem „A“
Vynikající finanční hospodaření vyjádřené nejvyšším ratingovým stupněm „A“ vykazují v Ústeckém kraji hned čtyři velká města: Teplice, Varnsdorf, Žatec a Bílina. Bílina přitom získala hodnocení „A“ podruhé v řadě. Ve skupině menších obcí od jednoho do dvou tisíc obyvatel potom vykazují vynikající a stabilní finanční hospodaření Černčice z okresu Louny, Čížkovice z okresu Litoměřice a Modlany z okresu Teplice.
Kontakty na starosty a primátory zmíněných obcí:
Teplice: Jaroslav Kubera, kubera@teplice.cz
Varnsdorf: Ing. Stanislav Horáček, stanislav.horacek@varnsdorf.cz
Žatec: Mgr. Zdeňka Hamousová, hamousova@mesto-zatec.cz
Bílina: Oldřich Bubeníček, bubenicek@bilina.cz
Černčice: Ing. Jindřich Šus, starosta@cerncice.cz
Čížkovice: Mgr.Arnošt Waschta, oucizkovice@seznam.cz
Modlany: Stanislava Kondrlová, kondrlova@modlany.cz