Celkové investice obcí dosáhly 77 miliard a byly tak nejvyšší v historii ČR

Praha, 18. června 2019 – Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2018 po osmé v řadě v přebytku, tentokrát 1,6 miliardy korun. Šlo o nejnižší přebytek obecních rozpočtů od roku 2011. Obce zvýšily finanční rezervy na bankovních účtech na 125 miliard korun, což je  nejvyšší hodnota v historii. Dluh obcí se meziročně nezměnil a dosahoval necelých 47 miliard korun. Obce v uplynulém roce hospodařily s rekordně vysokými příjmy v celkové výši 242 miliard korun a jejich výdaje dosahovaly rovněž rekordních 241 miliard korun. Celkem 442 obcí dosáhlo v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF nejvyššího ratingového stupně „A“. Naopak 94 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení „C-“. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau provedené z dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Celkový iRating obcí se meziročně nezměnil a na sedmibodové škále, kde nižší výsledek znamená lepší rating, dosáhl celkové hodnoty 3,53 bodu, což je na pomezí mezi hodnocením „B“ a „B-“. Necelá čtvrtina obcí (o 2 p.b. méně než v roce 2017) byla v uplynulém roce ve výborné nebo velmi dobré kondici, zatímco u 8 % obcí hrozí riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů. Počet obcí s rizikovým hospodařením se meziročně zvýšil o dva procentní body. „Přesto, že jsme v uplynulém roce zaznamenali méně obcí s příkladným hospodařením a zhruba stejně obcí s rizikovým hospodařením, kondice obcí jako celku zůstala na velmi dobré úrovni. Je to především z toho důvodu, že hospodaření řady obcí se sice meziročně mírně zlepšilo, ale ne natolik, aby si polepšily o celý jeden ratingový stupeň,“ vysvětluje Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V uplynulém roce se zlepšil iRating obcí v pěti krajích. Nejvýrazněji v Pardubickém a v Ústeckém kraji. Naopak v osmi krajích se celkový iRating obcí zhoršil, přičemž k nejvýraznějšímu zhoršení došlo v Karlovarském kraji a v Libereckém kraji. Nejlépe hospodařily obce na Vysočině a v Královéhradeckém kraji, naopak nejhůře obce v Olomouckém kraji a v Ústeckém kraji.

Celkem 95 obcí získalo v každém z uplynulých pěti let nejlepší možný rating „A“. Pouze 9 z těchto výjimečně dobře hospodařících obcí má přitom více než 1 000 obyvatel. Žádná z těchto obcí neměla v roce 2018 dluh počítaný podle metodiky Ministerstva financí. Dalšími společnými rysy obcí s nejlepším ratingem jsou vysoká likvidita a nízká závislost na dotacích.

Příjmy obcí se zvýšily o 26 miliard a dosáhly nového maxima, pomohly především daně

Příjmy obcí se v uplynulém roce zvýšily téměř o 26 miliard korun, tedy o 12 %. Šlo o nejvyšší nominální nárůst příjmu obcí od vstupu České republiky do Evropské unie. Za vyššími příjmy obcí stojí především příjmy z daní, které meziročně vzrostly o 14 miliard korun. Po dvou letech došlo také ke zvýšení objemu investičních dotací. Ty vzrostly o 7 miliard korun, tedy o 74 %, a dosáhly 16 miliard korun. „I přes výrazný růst investičních dotací v uplynulém roce jejich objem zdaleka nedosahoval výše, na kterou byly obce zvyklé před rokem 2016. Od roku 2010 do roku 2015 získávaly obce na investičních dotacích v průměru 24 miliard korun ročně. I v minulém roce tak pokračoval trend posledních dvou let, kdy obce financovaly svůj rozvoj z jiných zdrojů než z investičních dotací, především z přebytku běžného rozpočtu,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že rostoucí role daňových příjmů v hospodaření obcí je obecně dobrou zprávou. Zvyšuje se tak schopnost obcí předvídat budoucí příjmy a dlouhodobě plánovat své výdaje.

Historicky nejvyšší výdaje obcí: za pětinovým nárůstem stojí investice i běžný provoz

Zatímco příjmy obcí vzrostly meziročně o 26 miliard, jejich výdaje se meziročně zvýšily dokonce o 38 miliard korun. Byly tak o pětinu vyšší než v roce 2017. Běžné výdaje obcí, které slouží především na financování jejich každodenního provozu, se zvýšily o 16 miliard na celkových 164 miliard korun a byly tak o desetinu vyšší než v roce 2017. Kapitálové výdaje, tedy investice do rozvoje obcí, vzrostly meziročně o 22 miliard korun a dosáhly 77 miliard korun. Objem investic se meziročně zvýšil dokonce o 40 %. „Kapitálové výdaje obcí byly v roce 2018 vůbec nejvyšší v historii České republiky. Obce v uplynulém roce investovaly do svého rozvoje třetinu svých příjmů, tedy podobný podíl jako v letech 2009, 2010, 2014 nebo 2015. Díky rekordně vysokým obecním příjmům však byly tyto investice přibližně o 15 % vyšší než ve zmíněných letech,“ říká Věra Kameníčková.

Podíl dotací na investicích do rozvoje obcí dosahoval v uplynulém roce 21 % a meziročně se tak o čtyři procentní body zvýšil. Přesto byl druhý nejnižší od vstupu České republiky do Evropské unie. „Do roku 2015 se podíl investičních dotací na kapitálových výdajích obcí pohyboval okolo 40 %. V roce 2016 se dostal pod 30 % a v posledních dvou letech se už pohyboval pouze na úrovni jedné pětiny těchto výdajů,“ upozorňuje Věra Kameníčková.

Volná hotovost českých obcí dosahuje 125 miliard a je nejvyšší v historii: obce by svůj dluh mohly splatit téměř třikrát

Výrazný růst obecních výdajů vedl k tomu, že obecní rozpočty skončily pouze v mírném přebytku. Kladné saldo ve výši 1,6 miliardy korun bylo nejnižší od roku 2011. Obce jako celek tak na rozdíl od předešlých let nesnižovaly své dluhy, pouze mírně zvýšily své rezervy na bankovních účtech. Ty koncem roku 2018 dosahovaly 125 miliard korun a byly nejvyšší v historii. Pokud by se obce rozhodly splatit veškeré své dluhy, které v uplynulém roce dosahovaly 47 miliard korun, stále by jim zbyla volná hotovost ve výši 78 miliard korun.

„Je dobré, že obce mají určitou peněžní rezervu na kompenzaci případného poklesu příjmů nebo na financování nenadálých výdajů. Je otázkou, zda současná výše rezerv není již nadměrná.  Úrokové sazby na trhu určitě nepodporují růst peněz na bankovních účtech. Ukazuje se, že obce ve své politice kapitálových výdajů pružně reagují nejen na vývoj daňových příjmů, ale i zejména na objem investičních dotací, které mohou získat. Pokud je objem dotací nižší, než očekávaly, přizpůsobí se mu a jen v malé míře propad v dotacích kompenzují půjčkou nebo využitím rezerv z minulých let. Růst investičních dotací v loňském roce vedl jen k velmi mírnému růstu peněz na bankovních účtech a ke stabilizaci dluhu,“ vysvětluje Věra Kameníčková.