Do letošního roku obce vstoupily ve velmi dobré kondici dané nízkým dluhem, vysokými úsporami a značnou investiční aktivitou v roce 2019

Praha, 16. června 2020 – Obcím v České republice se letos v důsledku koronavirové krize a souvisejícího poklesu ekonomiky sníží příjmy ze sdílených daní o 26,5 miliardy korun. Dotace ve výši 1 200 Kč na obyvatele, která pro obce znamená dodatečné příjmy ve výši 12,8 miliardy korun, je kompenzací dalších rozpočtových ztrát, které souvisejí se systémem vládní pomoci podnikatelům a firmám. Nečekaný propad příjmů však může většina obcí kompenzovat využitím svých úspor z minulých let, během kterých hospodařily s přebytkovými rozpočty. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Sdílené daně (DPH, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob) se podílejí na celkových příjmech obcí až 58 %. Obce bez Prahy měly podle schváleného rozpočtu na rok 2020 obdržet v rámci sdílených daní  více než 158 miliard korun, tedy nejvyšší částku v historii. Podle dubnového odhadu Ministerstva financí by však měly obce kvůli letošnímu propadu ekonomiky a následnému nižšímu výběru daní dostat necelých 132 miliard korun, tedy o 17 % méně. O další finanční prostředky ze sdílených daní obce přijdou v souvislosti se systémem vládní podpory podnikatelů a firem, která je koncipovaná jako vratka daně z příjmů fyzických osob, případně jako zpětná kompenzace daňových ztrát. Tento dodatečný výpadek by mohl být zčásti kompenzován dotací pro všechny obce ve výší 1 200 Kč na obyvatele, díky níž by získaly 12,8 miliardy korun.

„Výpadky v příjmech obcí sice budou formou dotací kompenzovány jen částečně, nicméně díky velmi dobrým výsledkům hospodaření většiny obcí v předchozích obdobích by neměl být ohrožen jejich základní provoz. Bude zajímavé pozorovat, zda dojde ke snížení jejich investiční aktivity anebo zda naopak využijí uvolněných kapacit dodavatelských firem k investicím do zakázek, které by podpořily místní podnikatele,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.

Zároveň připomíná, že obce nebudou mít pouze nižší příjmy, ale také vyšší výdaje. Ať už jde o přímé náklady na přísnější hygienická opatření a na péči o ohrožené skupiny obyvatel, nebo o nepřímé náklady ve formě nižších příjmů z pronájmu nemovitostí, které plynou ze snížení nebo odpuštění nájemného v obecních nemovitostech v souvislosti s podporou podnikatelských aktivit a obyvatel v obci.

Podle Věry Kameníčkové bylo obcím občas vytýkáno, že mají vysoký objem úspor, převážně v podobě peněz na bankovních účtech, ze kterých neměly žádný užitek. V době neočekávaného propadu příjmů je to však pro ně veliká výhoda. Pro 91 %, respektive pro 5 675 obcí bude odhadovaný pokles objemu sdílených daní nižší než 50 % jejich úspor. Tato skupina obcí by se tak mohla s nečekaným poklesem příjmů poměrně dobře vyrovnat. Nejenže můžou kompenzovat výpadek příjmu ze sdílených daní, ale ještě jim polovina objemu jejich úspor zůstane. Obcí, u kterých je objem úspor nižší než odhadovaný pokles sdílených daní, je v ČR 193, což jsou pouhá 3 % z celkového počtu obcí. Z nich však 18 obcí nemělo koncem loňského roku žádný dluh. U zbývajících 384 obcí se výpadek sdílených daní podílí na jejich úsporách v rozmezí od 50 % do 100 %.

Příjmy, výdaje i úspory obcí byly loni nejvyšší v historii

Příjmy obcí se v uplynulém roce zvýšily téměř o 23 miliard korun a s 265 miliardami tak byly nejvyšší v historii samostatné České republiky. Za vyššími příjmy obcí stály především příjmy z daní, které meziročně vzrostly o necelých 14 miliard korun. Naopak kapitálové příjmy mírně klesly (‑663 milionů Kč). Výdaje obcí také rostly, ale pomaleji. Meziročně se zvýšily o necelých 14 miliard korun a dosáhly tak 254 miliard, což je opět nejvyšší částka v historii. Za nárůstem výdajů přitom stojí z velké části růst běžných výdajů, které se zvýšily o 11,5 miliardy korun. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se mírně snížil.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji obcí (bez Prahy) tak činil v uplynulém roce necelých 11 miliard korun, tedy výrazně více než o rok dříve. Obce jako celek tak už devátý rok v řadě hospodařily s přebytkovým rozpočtem. Po několika letech poklesu se v loňském roce mírně zvýšil dluh obcí (+1,6 miliardy Kč), a to na 48,4 miliardy korun. Úspory obcí pokračovaly v růstu, meziročně se zvýšily o 10 % na 137,9 miliardy korun.

V uplynulém roce měla dluh pouze  polovina obcí a z nich mělo jenom 899 obcí (14 %) dluh vyšší, než byl objem jejich úspor. „Obcí s finančními problémy bylo až dosud velmi málo a příčinou jejich finančních potíží většinou nebyl bankovní úvěr. Pro většinu obcí by tak případné zvýšení dluhu v souvislosti s financováním investic nemělo vést k finančním problémům,“ říká Věra Kameníčková.

Obce v roce 2019 investovaly do svého rozvoje 79 miliard korun, nejvíce v historii

Kapitálové výdaje obcí, tedy investice do vlastního rozvoje, byly loni o dvě miliardy vyšší než v roce 2018 a vůbec nejvyšší v historii. V letech 2017 a 2016 však investovaly obce výrazně méně než obvykle. Ještě v roce 2015 šlo o 67 miliard korun, v roce 2016 už pouze o 41 miliard a v roce 2017 o 55 miliard. Důvodem bylo výrazné snížení investičních dotací v letech 2016 a 2017. Zatímco investice obcí do svého rozvoje byly v minulém roce rekordně vysoké, objem investičních dotací stále ještě nedosahoval úrovně z roku 2015. Obce tak ve větší míře financovaly svůj rozvoj z jiných zdrojů, především úsporami v rámci provozu. Investiční dotace byly sice loni o necelých 5 miliard vyšší než v roce 2018, avšak stále o 7 miliard korun nižší než v roce 2015.

Alespoň jednu investiční dotaci obdrželo 61 % všech obcí, ale u obcí do 199 obyvatel investiční dotaci získalo pouze 40 % z nich. Většina obcí (96 %) přitom v uplynulém roce uskutečnila nějakou rozvojovou investici, třetina z nich aniž by získala podporu ze strany státu v podobě investiční dotace.

Také ratingové hodnocení potvrzuje dobré hospodaření obcí v roce 2019

Navzdory zvýšeným nárokům na financování kapitálových výdajů se počet obcí s nejlepším ratingovým hodnocením „A“ udržel v roce 2019 na stejné úrovni jako v roce předchozím. „U těchto obcí to v praxi znamená aplikování zodpovědného přístupu a plánování investičních projektů tak, aby náklady na ně neohrozily likviditu obce a naopak plánované výnosy přispěly k dobrému hospodaření v budoucích letech,“ vysvětluje Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V uplynulém roce měly nejlepší iRating obce ve Středočeském kraji. 34 % obcí zde hospodařilo výborně nebo velmi dobře a pouze 3 % patřila do skupiny obcí s rizikovým hospodařením. Následovala Vysočina, kde hospodařilo 30 % obcí výborně nebo velmi dobře a pouze 5 % obcí rizikově. Naopak v Ústeckém kraji získalo rating „A“ nebo „B+“ pouze 11 % a v Olomouckém kraji 12 % obcí, zatímco rating „C“ nebo „C-„ obdrželo v obou krajích 13 % obcí.