Podstatnou část příjmů krajských rozpočtů tvoří, jak známo, transfery. V roce 2019 představovaly dvě třetiny jejich celkových příjmů. Značná část transferů z ústřední úrovně však putuje do škol, jejichž zřizovatelem je nejen kraj, ale především obce, dále církve, soukromé a další subjekty.  Kraje tyto peníze „pouze „ přeposílají“ dál, aniž by jejich rozdělení zásadněji ovlivňovaly.

V roce 2019 dosáhly celkové příjmy krajů výše 238,5 mld. Kč, na této částce se transfery z ústřední úrovně podílely 156,5 mld. Kč. K použití podle vlastního rozhodnutí tudíž krajům zůstalo 82 mld. Kč. Jedná se o daňové a nedaňové příjmy, přičemž daňové příjmy naprosto převažují.

Odvětvová struktura výdajů krajů je poměrně jednoduchá. Téměř 60 % se na nich podílejí výdaje do vzdělávání, které jsou zkresleny převáděnými dotacemi na školy. Dvě pětiny výdajů směřují do dopravy. Necelá desetina do sociálních služeb, 5 % pak do oblasti zdravotnictví a 2% celkových výdajů jde na podporu kultury.

Do výdajů krajů se řadí i dotace obcím. Kraje tímto způsobem obcím pomáhají nejen s financováním provozních záležitostí, nýbrž v menší míře i při modernizaci a rozšiřováním obecní infrastruktury.

Dotace obcím poskytují kraje na základě vlastních programů. Jedná se většinou o dotace neinvestiční, které se týkají např. Programu obnovy venkova, podpory aktivit v oblasti životního prostředí, prevence sociálně patologických jevů, podpory v sociální, zdravotnické, kulturní a sportovní oblasti, dále obnovy kulturních památek, či příspěvků Sborům dobrovolných hasičů.

V roce 2019 poskytly kraje obcím dotace ve výši 6,8 mld. Kč. Jejich objem se minimálně v posledních pěti letech zvyšoval a oproti výchozímu roku byl větší o téměř 40 %. Objem investičních dotací se sice zvyšoval rychleji než objem dotací běžných, stále tvoří méně než třetinu celkových dotací, kraje obcím přidělily.

Mezi kraji existují značné rozdíly v dynamice dotací obcím v období let 2015 a 2019. Na více než dvojnásobek se dotace obcím zvedly v Moravskoslezském, Karlovarském a Plzeňském kraji. Na dvojnásobek pak ve Zlínském kraji. Na téměř dvojnásobek zvýšil objem dotací obcím Ústecký a Jihomoravský kraj.  Naopak, dynamiku růstu oscilující kolem 50 % vykázal kraj Vysočina, Středočeský a Liberecký.

Graf 1: Dotace krajů obcím (mil. Kč)

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.

Odečteme-li od celkových příjmů krajů dotace z ústřední úrovně (tedy od různých ministerstev a fondů), pak se dotace obcím na takto upravených příjmech krajů jako celku podílely 8 %.  Mezi kraji jsou rozdíly. Více než desetinu upravených příjmů poskytl obcím formou dotací Jihomoravský, Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký kraj. Nejnižší podíl tvořily dotace obcím na upraveném rozpočtu Karlovarského kraje, a to 4 %. O dva procentní body více to bylo ve Středočeském, a Libereckém kraji.

Rozdíl mezi kraji nalezneme nejenom u podílu dotací na upravených příjmech ale i v podílu investičních dotacích. V průměru se v roce 2019 podílely 27 % na objemu dotací obcím. V Královéhradeckém, Středočeském a Plzeňském kraji přesáhl podíl investičních dotací na celkových dotacích 45 %. Necelých 40 % to bylo v Olomouckém kraji. Naopak, pouze 10 % podíl vykázaly investiční dotace v Ústeckém kraji, dvě pětiny tvořily v Libereckém, Zlínském a Pardubickém kraji.

Jiný pohled na dotace krajů obcí poskytuje graf 2. Největší objem dotací poskytl v přepočtu na jednu obec Moravskoslezský kraj, a to 2,1 mil. Kč, Se značným odstupem se na druhé místo dostal Ústecký kraj s částkou 1,5 mil. Kč. Třetí příčku opět s odstupem obsadil Jihomoravský kraj, který jedné obcí v průměru věnoval dotace ve výši 1 mil. Kč. První dva kraje mají relativně malý počet obcí vzhledem k počtu obyvatel na svém území.

Nejnižší částku věnoval obcím na dotacích kraj Vysočina, na jednu obec v průměru připadlo 0,5 mil. Kč, O něco vyšší částku poskytl svým obcím Středočeský kraj (0,6 mil. Kč) a Královéhradecký a Jihočeský kraj (0,7 mil. Kč). Kraj Vysočina má velký počet obcí vzhledem k počtu obyvatel, kteří v něm žijí.

Graf 2: Dotace krajů obcím (tis. Kč na obec) v roce 2019

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.

V první polovině letošního roku byly kraje k obcím štědřejší. I když na ně dopadly důsledky koronavirové pandemie, stejně jako na obce. Oproti schváleným rozpočtům poklesly daňové příjmy a zvýšily se výdaje v souvislosti s vyšší hygienickými požadavky.

V porovnání s 8 % podílem dotací obcím na upravených příjmech, které kraje v roce 2019 poskytly, to bylo 13 % upravených příjmů za první pololetí 2020. Ve všech krajích, s výjimkou Plzeňského, byl podíl dotací obcím na upravených příjmech v první polovině roku 2020 vyšší než v roce 2019. Nejrychleji se tento podíl zvýšil v Ústeckém kraji, a to až na dvojnásobek.  O sedm procentních bodů stoupl v Jihomoravském a v Pardubickém kraji. Pouze o jeden procentní bod více ze svých upravených příjmů daly na dotacích obcím Karlovarský a Středočeský kraj. Plzeň kraj dal o dva procentní body méně než v roce 2019.

V prvním pololetí letošního roku tak věnoval obcím největší díl ze svého upraveného rozpočtu Ústecký kraj, a to 21 %. O tři procentní body méně dal obcím Jihomoravský a Pardubický kraj. Nejmenší díl upravených příjmů vydal na dotacích obcím, stejně jako v roce 2019, Karlovarský kraj (5 %).

Tabulka 1: Podíl dotací obcí na upravených příjmech krajů

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.

Nejvíce peněz získaly na dotací v prvním pololetí roku 2020 obce Moravskoslezské a Ústeckého kraje, a to necelé 2 mil. Kč v průměru na obec. Zhruba poloviční částku získaly obce Jihomoravského a Libereckého kraje. Pořadí krajů s nejvyšší hodnotou bylo stejné jak v roce 2019, tak i v polovině roku 2020. Rovněž kraje na posledních místech, tedy s nejnižší částkou dotace na obec, zůstalo stejné v obou obdobích.

Graf 3: Objem dotací kraje na jednu obec (6M2020; tis. Kč)

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.

Na závěr se ještě podíváme, jak vypadá rozdělení dotací krajů obcím v přepočtu na jednoho obyvatele kraje. Výsledkem je dost odlišné pořadí krajů podle výše dotace oproti výše uvedenému srovnání v přepočtu na jednu obec. Rozdělení dotací na obyvatele je tak rovnoměrnější než v přepočtu dotací na obec.  Ale i tak rozdíly mezi kraji nejsou malé.

Na prvním místě je v tomto náhledu Ústecký kraj. Ten věnoval svým obcím na dotacích v daném období 793 Kč na obyvatele, a to je o 120 Kč na obyvatele více než druhý kraj v pořadí, a to Pardubický kraj. Zároveň to bylo třikrát více než v kraji na posledním místě, kterým je Karlovarský kraj. Předposlední místo patří Středočeskému kraji s částkou nepatrně vyšší než v kraji na posledním místě.

Nejnižší hodnoty dotací vykázal jak kraj s nejvyšším počtem obyvatel (Středočeský), tak i kraj s nejnižším počtem obyvatel (Karlovarský). Ke krajům, které věnovaly obcí v přepočtu na obyvatele vyšší částky, než byl průměr, patří ještě Jihočeský a Jihomoravský kraj, kraj Vysočina a Olomoucký a Moravskoslezský kraj.

Graf 4: Dotace krajů obcí za 6 měsíců roku 2020 v Kč na obyvatele

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a.s.

Je potěšitelné, že kraje myslely na obce na svém území v první polovině letošního roku poznamenané důsledky koronavirové pandemie více než v „normálním“ loňském roce. I kraje měly dodatečné neplánované výdaje, se kterými rozpočet na letošní rok nepočítal. I jich se dotkly nižší daňové příjmy, oproti rozpočtované částce.  Přesto čtyři kraje věnovaly cca dvě pětiny svých upravených příjmů (celkové příjmy po odpočtu dotací ze státního rozpočtu a státních fondů) na to, aby obcím v jejich nelehké situaci pomohly.  Šest dalších pak obcím poslaly více než desetinu upravených příjmů. To se odrazilo i v průměrné částce, kterou obce na dotacích v prvním pololetí od krajů obdržely. Ta se v mnoha případech přiblížila k hodnotám za celý loňský rok.

Věra Kameníčková, CRIF, a.s., říjen 2020