Rating hospodaření obcí ukázal rostoucí rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími obcemi. Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2020 podesáté v řadě  přebytkem, tentokrát 10 miliard korun. Nepotvrdily se tak obavy z výrazného shodku obecních rozpočtů. Obce hospodařily s příjmy 272 miliard korun a výdaji ve výši 262 miliard. Jejich rezervy na bankovních účtech se zvýšily na 150 miliard, zatímco jejich dluh vzrostl na 50 miliard korun. V uplynulém roce se jim výrazně snížily příjmy z daní, tento výpadek však částečně kompenzovala mimořádná dotace ve výši 1 250 Kč na obyvatele. I přes nejistou makroekonomickou situaci obce zvýšily objem svých investic na rekordních 83 miliard korun. Oproti roku 2019 se zvýšil počet obcí, které v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF dosáhly nejvyššího stupně „A“. Zároveň mírně vzrostl počet obcí s nejhorším hodnocením „C-“. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Celkový iRating obcí dosáhl na sedmibodové škále, kde nižší hodnota znamená lepší výsledek, celkové hodnoty 3,54 bodu, což je na pomezí mezi hodnocením „B“ a „B-“. Z 6 253 obcí jich byla více než pětina (1 430) ve výborné nebo velmi dobré kondici, zatímco u  7 % (467) obcí hrozí riziko, že se ve svém hospodaření mohou dostat do problémů. „Hospodaření obcí jako celku se sice v uplynulém roce téměř nezměnilo, ale při bližším pohledu je vidět, že se zvýšily rozdíly v hospodaření jednotlivých obcí. Na jedné straně se snížil počet obcí s průměrným hospodařením, na druhé straně se zvýšil počet obcí s výborným nebo naopak rizikovým hospodařením,“ říká Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Počet obcí s výborným nebo velmi dobrým hospodařením se zvýšil o 28, počet obcí s rizikovým hospodařením potom vzrost o 9. Nejlépe hospodařily obce ve Středočeském kraji a na Vysočině, nejhůře ty v Ústeckém kraji a v Olomouckém kraji. Jde o stejné kraje jako o rok dříve.

Příjmy obcí se zvýšily o 7 miliard, především díky dotacím

Příjmy obcí se v uplynulém roce zvýšily téměř o 7 miliard korun, tedy o necelá 3 %. Hlavním důvodem je  vysoký objem dotací, zejména neinvestičních, z nichž část kompenzovala propad jejich daňových příjmů. „V první polovině loňského roku se zdálo, že obce můžou na daních přijít až o 27 miliard korun. Výběr daní byl ale nakonec vyšší. Díky tomu se daňové příjmy obcí snížily pouze o 11 miliard. Na druhé straně i díky jednorázové státní dotaci ve výši 1 250 korun na obyvatele vzrostl objem neinvestičních dotací obcím o necelých 13 miliard. Zároveň se zvýšil o necelé 4 miliardy také objem investičních dotací,“ vysvětluje růst příjmu obcí Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Co se týče daňových příjmů, největší pokles  zaznamenaly obce u daně z příjmu právnických osob (6 miliard Kč), naopak nejmenší u daně z přidané hodnoty (pouze 0,8 miliardy Kč).

Výdaje obcí vzrostly o 8 miliard, jejich investice do rozvoje byly nejvyšší v historii

Výdaje obcí v uplynulém roce rostly o něco rychleji než jejich příjmy, meziročně se zvýšily o necelých 8 miliard korun, tedy o 3 %. Běžné výdaje obcí, které slouží k financování jejich každodenního provozu, se zvýšily o 3,4 miliardy. Kapitálové výdaje, tedy investice do rozvoje obcí, se meziročně zvýšily o 4,3 miliardy korun. „To, že obce nerezignovaly na svůj rozvoj, ale pokračovaly v naplánovaných investicích, můžeme spolu s jejich přebytkovým hospodařením označit za největší úspěch loňského roku. Rušení plánovaných investic je spojené na jedné straně s finanční ztrátou, na druhé straně se to negativně projeví na životě obyvatel,“ vysvětluje Věra Kameníčková.

V uplynulém roce obce proinvestovaly více než 83 miliard korun, což je nejvyšší částka v historii samostatné České republiky. Jejich běžné výdaje dosály 178,5 miliardy korun. Necelá třetina obecních výdajů tak šla na investice, dvě třetiny potom na běžný provoz. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích obcí dosahoval 30 %. Byl tak vyšší než v letech 2016-2019, ale zároveň výrazně nižší než v letech 2011-2015, kdy se pohyboval okolo 40 %.

Obce mají na účtech 150 miliard korun, jejich dluh dosahuje 50 miliard

I přes vyšší výdaje obce v roce 2020 zvýšily objem peněz uložených v bankách o 12,5 miliardy na 150 miliard korun. Na druhou stranu se již třetím rokem v řadě zvýšil objem jejich dluhu. Ten vzrostl o necelé dvě miliardy a přesahl 50 miliard korun. „Je zajímavé, že v době, kdy mají obce tolik volné hotovosti, financují některé své rozvojové aktivity na dluh. To ukazuje, že především menší obce mohou mít problémy s financováním svých rozvojových projektů. Investiční dotace, ať už ze strany státu, nebo ze strany Evropské unie, často pokrývají jen část  investice, navíc každý rok ji dostane jen malá část obcí. Obec tak musí často šetřit několik let, než si může plánovanou investici dovolit spolufinancovat,“ upozorňuje Věra Kameníčková. I když celková výše rezerv v obecních rozpočtech se může na první pohled zdát  zbytečně vysoká, s ohledem na existující nejistotu je podle Věry Kameníčkové patrně odůvodnitelná.

 Poznámky pro editory

•  Údaje o obcích nezahrnují hlavní město Prahu, která je obcí a zároveň tvoří samostatný kraj.

iRating

iRating zahrnuje komplexní hodnocení ekonomického stavu jednotlivých obcí. U každé obce se vyhodnocuje 20 finančních a 7 nefinančních ukazatelů. Nejvýznamnějšími z nich jsou zadluženost a saldo rozpočtu. Patří sem i výše dluhové služby, která vypovídá o schopnosti obce splácet bankovní úvěry řádně podle splátkového kalendáře, nebo likvidita. Nefinanční ukazatele se týkají například základních informací o vybavenosti či infrastruktuře obce nebo věkové skladby jejího obyvatelstva.

Výsledkem hodnocení je jeden ze sedmi ratingových stupňů: